Open Content - A Practical Guide to Using Creative Commons Licences/The basics of Open Content licencing/cs: Difference between revisions
Content deleted Content added
Created page with "Např. "Open Database Attribution" a "ShareAlike for Data/Databases-licence", které vydává Open Knowledge, viz: http://www.opendatacommons.org/licenses/odbl/." |
Updating to match new version of source page |
||
(28 intermediate revisions by 2 users not shown) | |||
Line 1:
{{
<languages/>
'''<< [[Special:MyLanguage/Open_Content_-_A_Practical_Guide_to_Using_Creative_Commons_Licences/Introduction:_From_theory_to_practice|zpět]]'''
__NOTOC__
<span id="2._The_basics_of_Open_Content_licencing"></span>
= 2.Základy volného obsahu=
<span id="2.1_Background"></span>
== 2.1 Pozadí ==
[[{{LM|Open Content A Practical Guide to Using Creative Commons Licences web-10|png}}|right|frameless|600x600px]]
Line 21 ⟶ 23:
Volný obsah je občas spojován s přístupem podporovatelů zrušení autorských práv, to ale není pravda, je to model jak specificky nakládat se svými autorskými právy. Volný obsah není proti samotným autorským právům, pouze nabízí držiteli autorských práv jiný přístup, než tradiční „všechna práva vyhrazena." Volné licence umožňují splnit jak soukromý zájem autora, tak zájem veřejný, každý držitel autorských práv si ale sám musí rozhodnout, zdali se pro něj volné licence hodí, či nehodí.
<span id="2.2_Different_Open_Content_licence_models"></span>
== 2.2 Různé možnosti volného obsahu ==
Line 27 ⟶ 30:
Základním rozdílem mezi jednotlivými licencemi je pohled na kreativní využití díla, tj. vytváření modifikací a komerčního šíření upravené verse. Zatímco některé licence umožňují úpravu, překlad, aktualisaci, remix, či přizpůsobení díla, jiné to neumožňují. Z těch, jež umožňují úpravy se některé drží principu zachování licence, známého také jako „copyleft" či „ShareAlike" (SA). Tyto licence nařižují autorovi úpravy volného díla, aby použil stejnou licenci jako autor díla původního. Pokud někdo upravuje díla pod touto licencí, autor uživatelům zaručuje stejné výhody a svobody jako u původního díla. Myšlenka, jež za tímto postupem stojí, je jednoduchá: Voné dílo by mělo zůstat volným ve všech svých podobách. Bez nutnosti zachovat licenci by mohla být upravená díla vydána a šířena pod standardní licencí, což by mohlo odporovat záměrům autora původního díla.<ref name=g />
<span id="2.3_The_benefits_of_Open_Content_licencing"></span>
== 2.3 Výhody volného obsahu ==
Použití volné licence poskytuje mnohé výhody.Kromě možnosti mnohem rychlejšího šíření také zvyšuje právní jistotu uživatelů a snižuje náklady na právníky.
<span id="a)_Broad_distribution"></span>
=== a) Snadné šíření ===
Line 49 ⟶ 54:
Nicméně to neznamená, že by volné dílo bylo vždy zdarma, nebo že si autor, či vydavatel nemohl volné dílo prodávat, kdyby to bylo takto, neexistoval by vývoj programů s otevřeným zdrojovým kódem (Open Source).<ref name=i/>
<span id="b)_Increased_legal_certainty_and_simplification_of_legal_transactions"></span>
=== b) Zvýšená právní jistota a zjednodušení právních úkonů ===
Line 55 ⟶ 61:
Další významnou výhodou volných licencí je zjednodušení právního vztahu mezi držitelem práv a uživatelem. Volné licence jsou standardisované a zjednodušují situaci pro obě strany. Navrhování a dohodnutí individuálních smluv je složité a je k tomu potřeba pomoc právníků a zveřejnění díla v mezinárodním prostředí (na internetu) je ještě mnohe složitější. Volné licence autory i další držitele práv osvobozují od těchto složitostí. Zejména texty licencí od velkých iniciativ jako je CC jsou důkladně zpracovány právníky a poté nabídnuty k volnému využití pro všechny.
<span id="c)_Deliberately_giving_up_control"></span>
=== c) Vědomé vzdávání se kontroly nad dílem ===
Line 63 ⟶ 70:
Většina lidí chce dodržovat zákony, avšak bez srozumitelných informací jsou odsouzeni k nezdaru. Je dovoleno stáhnot si díla, jež jsou on-line, můžeme je sdílet, vytisknout? Vzhledem k autorským zákonům většina lidí nezná odpověď na tyto otázky. Volné licence naopak podávají jednoduché a krátké odpovědi na tyto otázky. Může tam například stát: „Můžete dílo použít jak jen chcete, pokud dodržíte dané podmínky" (například je nutné uvést jméno autora). Jinak řečeno podmínky licence jsou napsány tak, aby aby jim uživatel rozuměl a tedy moh rozumět. Výsledná práví jistota vyhovuje jak držiteli práv, tak uživateli.
<span id="2.4_Legal_aspects_and_practical_implications_of_Open_Content_licencing"></span>
== 2.4 Právní aspekty a volné licence a její důsledky v praxi ==
Následující část ukazuje, jak obecně fungují volné licence a jaké jsou jejich praktické důsledky. Tyto aspekty jsou většinou shodné pro všechny volné licence, pro více informací se podívejte do kapitol 3 a 4
<span id="a)_Comprehensive_scope_of_the_licence_grant"></span>
===a) Poskytování licence všeobecně===
Line 79 ⟶ 88:
Vyhrazená práva se objevují na scéně ve chvíli, kdy například volná licence pro dané dílo neumožňuje dílo upravovat a šířit uprvenou versi. Každý, kdo kdo by chtěl něco takového dělat, potřebuje individuální smlouvu s držitelem práv. Autoři se například mohou rozhodnout, že použijí nekomerční smlouvu, protože o komerčních požitích chtějí rozhodovat případ od případu a nechat si zaplatit, když někdo chce mít zisk z použití jejich díla. Zvolí-li si autor restriktivní licenci (tj. např. nekomerční), nemusí to nutně znamenat, že dílo nelze použít mimo rozsah licence, takové použití není pouze dovoleno samo od sebe, ale je nutno uvavřít dodatečnou dohodu s autorem.
<span id="b)_Applicability_to_all_copies_of_a_work"></span>
===b) Platnost pro všechny kopie díla ===
Line 90 ⟶ 100:
Jinak řečeno: pokud obrázek v nízkém rozlišení podléhá volné licenci, licence platí i pro stejný obrázek ve vysokém rozlišení. Samozřejmě lze zamezit přístupu k dílu ve vysokém rozlišení pomocí různých technických omezení, nicméně získá-li jeden uživatel kopii ve vysokém rozlišení, může ji šířit pod licencí CC, pod kterou byla zveřejněna kopie v malém rozlišení.<ref name=k/>
<span id="c)_No_royalties"></span>
=== c) Žádné licenční poplatky===
Line 98 ⟶ 109:
Lze tedy snadno sladit komerční modely s myšlenkou volného obsahu - každý, kdo chce kombinovat volnou strategii publikování s komerčním využitím, může. Zda je to možné musí však být posouzeno případ od případu.
<span id="d)_Conclusion_of_the_licence_contract"></span>
=== d) Uzavření licenční smlouvy ===
Line 104 ⟶ 116:
Uzavřít volnou licenční smlouvu je jednoduché. Prvním krokem je upozornění potenciálních uživatelů na to, že dílo je zveřejněno pod volnou licencí s danými podmínkami, což se provádí tak, že k dílu je připojena informace o licenci včetně odkazu na test licence<ref name=l/>. Z pohledu práva jde jde o nabídku veřejnosti (tj. případným zájemcům) na použití díla v souladu s podmínkami. Kdykoliv, kdy uživatel použije dílo v souladu s licencí,<ref name=m/> je uzavřena licenční smlouva a uživatel tím získává povolení, jež potřebuje k legitimnímu použití díla (ale také povinnost dodržovat pravidla licence)
<span id="e)_Preconditions_for_using_Open_Content_licences"></span>
=== e) Předpoklady pro použití volných licencí ===
Line 112 ⟶ 125:
Jak někdo získá nárok poskytovat licenci? Základním vlastníkem autorských práv je tvůrce díla,<ref name=n/> pokud on sám poskytuje licenci, není třeba podniknout další kroky, pokud by však měla poskytovat licenci třetí strana, je potřeba smluvně převést práva. Pokud dochází k předání práv opakovaně, je potřeba sestavit funkční řetěz licencí, jinými slovy pokud jsou práva na dílo několikrát poskytnuta různým lidem, musí licence dané osoby pokrývat všechna potřebná práva, aby mohlo být dílo zveřejněno pod volnou licencí.<ref name=o/>
<span id="f)_Centralised_vs._Decentralised_licencing_schemes"></span>
=== f) Schema centralisované vs. decentralisované licence ===
Line 148 ⟶ 162:
Sečteno a podtrženo, rozhodnutí ohledně licence a způsobu vydání musí být velmi dobře promyšleno. Každá cesta má své výhody i nevýhody, jejich poměr však musí být vyvážen, což je o to důležitější, že tato rozhodnutí nelze vzít zpět a mají klíčový dopad na úspěch projektu.
<span id="g)_Pitfalls_of_republications"></span>
=== g) Úskalí znovuvydání===
Poskytovatel licence se musí ujistit, že nezasahuje do práv třetí strany, což znamená, že znovuvydání již komerčně vydaného díla s sebou může přinésti nemalé potíže. Při vydání článku v novinách nebo časopise se často požaduje přenos práv výhradních na vydavatele. V takové situaci <b>není možné</b> vydat dílo znovu pod volnou licencí, pokud s tí vydavatel nesouhlasí, jinak by autor poškodil vydavatele, bez ohledu na to, že je autorem díla (problematika tzv. „plagiátorství sebe sama nezávisí přímo na autorském právu, ale na licenční smlouvě). Proto musí být na projektech založených na volné licenci jasně řečeno, že autor musí mít výhradí právo na znovuvydání svého díla pod volnou licencí a není přitom porušeno právo žádné další strany. Toto právo může vycházet z autorského práva samotného uživatele, nebo opět z volné licence - dílo již bylo vydáno pod volnou licencí, která se shoduje s licencí, použité například na Wikipedii.<ref name=x/>
<span id="h)_Practical_effects_of_using_an_Open_Content_licence"></span>
===h) Praktické důsledky používání volných licencí===
Jak už bylo řečeno použití volné licence společně s šířením obsahu online vede ke ztrátě kontroly na ním. Kdokoliv, kdo by si jej chtěl zkopírovat, šířit, znovu vydat, nebo jakkoliv jinak použít, může (v některých případech s výjimkou komerčního využití). Toto umožní „volný pohyb" díla. Ve chvíli, kdy jsou práva poskytnuta bez poplatku, možnosti přímého zisku z díla jsou po jeho vydání značně omezeny. Navíc je licence - alespoň pro danou versi díla - neodvolatelná. Licence je poskytována stále, bez možnosti ukončení ze strany autora, nebo držitele práv. Pokud se držitel práv rozhodne změnit licenci po vydání, všechny smlouvy uzavřené před změnou zůstávají v platnosti. To znamená, že kdokoliv dílo již dříve použil pod původní licencí, může jej používat a šířit nadále. Toto všechno nasvědčuje tomu, že prvotní rozhodnutí je velmi důležité. Přestože tedy držitel práv může měnit licenci, mění ji pouze pro původní soubor u sebe, všechny kopie licenci zachovávají. Proto se musíte pečlivě zvážit pro a proti, než se rozhodnete pro volnou licenci.
<span id="i)_Enforcement_of_Open_Content_licences"></span>
===i) Prosazování autorských práv při použití volných licencí===
Line 164 ⟶ 181:
Například blogger umístí na svůj blog obrázek pod volnou licencí, bez informace o autorovi a licenci. Tímto porušil licenční ujednání a může za to být souzen, neboť licence pro něj již neplatí.<ref name=aa/>
<span id="j)_The_problem_of_licence_incompatibility"></span>
===Potíže s neshodujícími se licencemi===
Line 175 ⟶ 193:
'''>> [[Special:MyLanguage/Open Content - A Practical Guide to Using Creative Commons Licences/The Creative Commons licencing scheme|další kapitola]]'''
<span id="Notes"></span>
==Poznámky pod čarou==
<references>
Line 183 ⟶ 202:
<ref name=c>Např. "Open Database Attribution" a "ShareAlike for Data/Databases-licence", které vydává Open Knowledge, viz: http://www.opendatacommons.org/licenses/odbl/.</ref>
<ref name=d>
<ref name=e>
<ref name=f>
<ref name=g>
<ref name=h>
<ref name=i>
<ref name=j>Viz např. udělení licence v oddíle 2a právního řádu: "V souladu s podmínkami této veřejné licence vám poskytovatel licence tímto uděluje celosvětovou, bezplatnou, nesublicencovatelnou, nevýhradní a neodvolatelnou licenci k výkonu licencovaných práv k licencovanému materiálu na ...".</ref>
<ref name=k>
<ref name=l>V knize nebo jiné nedigitální publikaci může být vytištěn hypertextový odkaz. Případně by mohl být samotný text licence uveden jako celek. Další informace týkající se praktických otázek začlenění licenčních poznámek a podobných aspektů naleznete v kapitole 4.</ref>
<ref name=m>Některá použití jsou povolena zákonnými ustanoveními, tj. omezeními a výjimkami. Pro ně uživatel nepotřebuje licenci a není vázán licenčními podmínkami. V mnoha zemích je například zákonem povoleno kopírování pro osobní potřebu. Pro soukromé kopírování tedy není nutná žádná licence. Veřejná licence se proto na takové užití nevztahuje. Důsledkem je, že uživatel nemusí plnit licenční povinnosti, např. nemusí uvádět autora atd. Další podrobnosti viz kapitola 3.4, oddíl b.</ref>
<ref name=n>V systémech autorského práva založených na zvykovém právu existují z této základní zásady výjimky. Anglické autorské právo např. stanoví pravidlo, podle něhož se zaměstnavatel stává původním vlastníkem autorských práv ke všem dílům, která vytvořili jeho zaměstnanci v rámci svého zaměstnání. Americké autorské právo má podobné pravidlo, které se nazývá work-for-hire.</ref>
<ref name=o>Na rozdíl od vlastnických práv k hmotnému zboží nelze práva duševního vlastnictví obecně nabýt v dobré víře, tj. práva duševního vlastnictví lze převést pouze tehdy, pokud převodce vlastní všechna práva, která mu to umožňují, a je tedy náležitě oprávněn. To, zda je nabyvatel při nabývání práv v dobré víře, neboť se svěřuje do jistoty převodce, je irelevantní.</ref>
<ref name=p>
<ref name=q>
<ref name=r>To nemusí být relevantní pro pouhé poskytovatele platforem, kteří obvykle nejsou považováni za uživatele z hlediska autorského práva, a proto licenci nepotřebují. Poskytovatel platformy ve vlastním slova smyslu nepoužívá chráněný obsah z hlediska autorského práva, ale pouze poskytuje technickou infrastrukturu, která umožňuje uživatelům platformy zpřístupnit obsah. Pro nakladatelství, které vydává knihy, je však nevyhnutelné získat k této činnosti autorskoprávní licenci, neboť tisk článků v knize a její prodej je šířením, které spadá do oblasti působnosti autorského práva.</ref>
<ref name=s>
<ref name=t>Důvodem je potřeba řádného licenčního řetězce. Poskytovatel licence nemůže poskytnout práva, která nevlastní nebo s nimiž nemůže sám nakládat.</ref>
<ref name=u>Z právního hlediska existuje několik přístupů k návrhům smluv s přispěvateli. Některé jurisdikce, zejména systémy založené na zvykovém právu, umožňují postoupení autorských práv. Zatímco licence je svolením k užití autorského díla, které vlastní jiná strana, postoupení je převodem samotného autorského práva, dalo by se říci: převodem vlastnictví. Některé smlouvy s přispěvateli jsou založeny na přístupu licence, jiné na přístupu postoupení. Kontinentální evropské režimy autorských práv (např. Německo, Rakousko) však obecně postoupení autorských práv neumožňují. Přehled viz:
Maracke. 2013. Copyright Management for Open Collaborative Projects: <br>
Inbound Licencing Models for Open Innovation. SCRIPTed, vol. 10, issue 2, p. 140; http://script-ed.org/wp-content/uploads/2013/08/editorial.pdf.</ref>
<ref name=v>Toto hledisko by se stalo relevantním, pokud by článek porušoval práva třetí strany, např. autorská práva. Pokud by přispěvatel sám byl poskytovatelem licence, nesl by odpovědnost a ručil by. Poskytovatel platformy by mohl být povinen odstranit článek porušující autorská práva z platformy, ale nebyl by odpovědný za škodu. Pokud by poskytovatel platformy jednal jako poskytovatel obsahu, tj. jako poskytovatel licence, mohl by být rovněž odpovědný za škodu.</ref>
<ref name=w>Na rozdíl od rozsáhlého projektu, na kterém spolupracuje více autorů, jako je například Wikipedie, by v takovýchto malých publikacích neměly být odlišné odchozí licence příliš problematické. Proto by jednotné licenční schéma přinejmenším nebylo přesvědčivé.</ref>
<ref name=x>
<ref name=y>
<ref name=z>
<ref name=aa>Důsledkem tohoto pravidla je, že v okamžiku, kdy dojde k porušení, licence pozbývá platnosti. Od tohoto okamžiku je každé užití díla porušením autorských práv. Podle licence CCPL4 je totiž možné, aby porušitel licenci obnovil (nebo uzavřel novou), když napraví její nedodržení. Užití, která byla provedena v mezidobí, tj. mezi protiprávním jednáním a obnovením licence, však náprava nenastává. Viz: "Doba platnosti a ukončení licence" v kapitole 3.4, oddíl i.</ref>
<ref name=bb>
<ref name=cc>
<ref name=dd>
<ref name=ee>Pro detaily se podívejte do kapitoly 4.1</ref>
|